MOTÝLEK

Text: RICHARD KRAJČO, MAREK SLONINA
Hudba: RICHARD KRAJČO

ROSVĚCENOU ŽÁROVKOU
DO POKOJE SVĚTLO KLOUŽE
Z POD OKAPU SPAD DO LOUŽE MOTÝL
ZE ZABLÁCENÝCH KŘIDÝLEK
POSTAVIL SI MALEJ HOTEL
NA ROZCESTÍ, KDE MÁM POSTEL S LAMPOU
DIVADELNÍM CIVÍTKEM
KAŽDÝ VEČER PO MĚ KOUKÁ
A LEKNE SE, KDYŽ VLAK ZAHOUKÁ K RÁNU. . .
A JÁ PÍSKÁM SI . . .
PÍSKÁM SI
PÍSKÁM SI
ŽÁROVKA JEN SLABĚ BLIKÁ
TVÁŘÍ SE, ŽE SE JÍ NETÝKÁ
ŽE MĚ PÍCHÁ DO ZÁTYLKU KOMÁR – NEPŘÍJEMNÝ...
OŽENU SE, PADÁ KNIHA
MŮJ MOTÝL SI UŽ NEZAZÍVÁ
Z BÁSNÍ, CO JSEM ČET PŘED CHVÍLÍ
MÁM TEĎ SBÍRKU
MOTÝLÍ . . .
. . . I S KNIHOU JSEM HO ZAKOPAL
V ZAHRADĚ O KUS DÁL
I S KNIHOU JSEM HO ZAKOPAL
A CHVÍLI JSEM TAM STÁL
I S KNIHOU JSEM HO ZAKOPAL
A TROCHU JSEM SE BÁL
I S KNIHOU JSEM HO ZAKOPAL
A CÍTIL JSEM SE SÁM. . .
PÍSKÁM SI A DNESKA NĚKDO UMŘEL
PÍSKÁM SI A DNESKA NĚKDO UMŘEL
PÍSKÁM SI A DNESKA NĚKDO UMŘEL
PÍSKÁM SI A DNESKA NĚKDO UMŘEL
PROČ MÉ SLZY MĚŘÍŠ
JAK VODNÉ STOČNÉ A ON: „PROČ?“